V dnešní době je automobil opravdu nepostradatelný. Já sama jsem si řekla, že kdybych nemohla mít auto, tak bych byla asi hodně ztracená, že bych se asi přestěhovala tam, kde mám zaměstnání. Možná ano, protože já bydlím zrovna na takovém místě, kde na opačném místě našeho města mám zaměstnání a je tam dokonce i škola a školka pro mé děti. Nevím, proč jsme se tehdy stěhovali takhle daleko. Můj partner, že kde jsme nyní, tak je to prý levnější skoro o třicet pět procent, tak jsem si říkala, že tohle samozřejmě chápu, ale také jsem měla samozřejmě myslet na to, jak to potom bude s dopravou.

Auto a motorismus mě docela baví.

My máme v rodině jenom jedno auto a řídíme ho tři, takže někdy je to opravdu hodně složité se dočkat automobilu, až ho někdo nebude mít. A kolikrát také střídáme, jenomže někdy to dopadá tak, že třeba když jsem na řadě já mít auto a nejsem doma, tak ho rychle někdo vezme. To je potom logické, že já se potom vztekám, že nemám automobil, takže jsem si řekla, že pokud se tohle nezlepší a nebude mít každý své auto, tak se asi přestěhuji. Přestěhuj se normálně asi do nějaké garsonky s mými dětmi a bude to. A nechám své starší dítě s partnerem tam doma.

Mít jedno auto v rodině je opravdu málo.

A tak ať se o to jedno auto pohádají, protože mě už tohle absolutně nebaví. Jsem ráda, že jsem si tehdy také sehnala auto, ale musela jsem ho prodat, protože jsem tehdy neměla ještě na nájem. To jsem ještě nepotkala svého partnera a neměla jsem děti. Není toho zpětně lituji. Dělala jsem jako dospívající asi různé blbosti a nyní za toho pykám. Myslím si, že když člověk má auto, že je potom takový volnější a vlastně může jet úplně kamkoliv se mu zachce. A vy také máte v rodině jenom jedno auto? kolik členů rodiny to jedno auto řídí? Věřte mi, že to někdy nedopadá dobře, protože se většinou členové rodiny také o auto hádají. A myslím si, že tohle by se žádné rodině nelíbilo.